Roman Rai: "Naše scéna je až extrémně roztříštěná!"

Romane, díky, že sis našel čas na rozhovor pro Techno.cz a jsem rád, že jsme se mohli potkat po dlouhé době tady v Crossu... Jak se daří?

Já děkuji za pozvání, Pavle. Jsem rád, že jsme se tu potkali po tom dlouhým lockdownu. Netroufám si říct, jestli jsme už na konci toho všeho, ale vzhledem k tomu, co se dělo, tak se mi daří velmi dobře.

To rád slyším! Pokud se nepletu, děláš zvuk pro různé firmy a dabingová studia, zkrátka věci kolem zvuku. Jak moc tě v tomto směru ovlivnila celá ta covidová situace?

Co se týče práce, tak mě to, až na tu první vlnu, úplně nezasáhlo. Dřív jsem měl dost bláznivý období, kdy jsem makal od pondělí do neděle. Po tom prvním lockdownu, kdy nikdo nevěděl, co a jak, se ta práce naštěstí zase začala kupit, ale od té doby to držím v jakési rozumné míře, protože to dřív došlo daleko. Bylo tam už silný vyhoření... Musím říct, že teď jsem spokojený s tím, jak jsem si to nastavil, ale je fakt, že poslední dva měsíce se to zase hodně nakupilo. A do toho stále dělám na spoustě vlastních hudebních projektů, takže se nenudím.

A kvůli těmto projektům jsme se tu dneska potkali. Spolu s Tainem jsi založil hudební label Moving Pictures, venku už máte dvě kompilace a šest releasů. Jaká byla vaše cesta k založení téhle značky?

Cesta to byla dost přirozená... Já jsem vlastně Moving Pictures založil už na konci roku 2002 a vydal tam jeden release. Tehdy jsem Taina ještě ani neznal. Bylo to v podstatě takové moje oddělení se od labelu Solstice. Chtěl jsem si to všechno dělat po svým, ale zároveň jsem po tom jednom releasu zjistil, že i přes všechnu energii do toho vloženou tomu výsledek vůbec neodpovídá. Nedokázal jsem se o to sám postarat tak, jak bych chtěl, a jak by si ta věc zasloužila. Takže jsem to uložil k ledu a čekalo to zmrazený až do našeho setkání s Tainem... Ten tehdy začal chodit na moje kurzy produkce a tam mi jednak hrozně sednul lidsky a zároveň jsem v něm spatřil určitý talent a souznění v tom, co nás oba baví. Zároveň je to skvělej grafik, takže jsem mu po čase nabídl, že bych rád obnovil Moving Pictures. Jelikož to byl digitální label, tak jsme nemuseli řešit žádné smlouvy a distribuce, všechno to v podstatě stále běželo a nikomu nevadilo, že se s tou značkou nic neděje. Takže v tomhle jsme mohli hezky navázat...

Takže můžeme říct, že to bylo takové spontánní rozhodnutí, nebo jste řešili víc do hloubky, zda ten label obnovit a jak jej formovat?

Měli jsme o tom tehdy obrovskou debatu. Bylo to v době, kdy to leželo u ledu strašně dlouho a já už přesně věděl, co od toho očekávám. Chtěl jsem, aby to mělo úroveň a výsledek odpovídal tomu snažení alespoň do určité míry, protože všechno je to práce na dlouhou trať. Ale zároveň jsem chtěl, aby to byla zábava. Aby to byl náš koníček! Bylo mi totiž jasný, že to rozhodně nebude moc vydělávat, a že to ze začátku bude spíš díra na peníze. Řešili jsme to fakt do hloubky, abychom si nastínili ty reálný hodnoty a nebyli za rok z určitých věcí třeba zklamaný. Zaroveň se teď začínáme blížit nule a to je fajn pocit!




Taky si myslím, že je důležité si hned na začátku všechno promyslet, než se naopak do něčeho bezhlavě pustit a za pár měsíců zjistit, že to vlastně neodpovídá očekávání. Vám to funguje, dáváte tomu velkou péči a na výsledku je to podle mě vidět. Už to jsou tři roky, co jste label obnovili, že?

Troufám si říct, že jsme si to nastavili tak dobře, že to stále odpovídá tomu principu, o jakém jsme se tehdy s Tainem bavili... Jedeme, jak říkáš, tři roky, což není moc, a samozřejmě uvidíme, kam nás tahle cesta zavede.

Aktuálně vyšel šestý release, což je Tainovo EPčko... Co dalšího se chystá v blízké době?

Přesně tak, Taino má venku EPčko, které se sice trošku opozdilo z toho důvodu, že továrny na výrobu desek nestíhají lisovat. Nedávno jsme zadali také zakázku na sedmý release, o který se postaral Thrown, což je hodně šikovnej kluk z Liberce, a objevil se už na jedné z našich kompilací. Jeho tracky z této kompilačky hrál ve své radio show třeba i Joris Voorn a máme i spoustu dalších hezkých feedbacků. Thrownovo EP vyjde na vinylu, protože EPčka vždycky vydáváme na deskách. A s Tainem tam budeme mít i náš společný remix jako projekt Aerial. Dál se chystá EPčko od italského producenta Rico Cassaza, který žije v Londýně, ale momentalně se stěhuje do Prahy. To je aktuálně v procesu masteringu a budou to čtyři tracky bez remixů. Devátý release pak máme stále otevřený, ale osobně bych rád udělal další desku Aerial, našeho společného projektu s Tainem. Intenzivně na něm makáme a rád bych vydal naše čtyři originální tracky, ale samozřejmě to bude ještě na společnou debatu. V těhle věcech prostě musí být konsenzus...




Nakousl jsi téma výroby vinylových desek. Zmiňoval jsi, že si je necháváte lisovat v továrně. Ale zároveň si sami vyrábíte limitované kusy vinylů...

Je to tak, máme vlastní řezačku na desky, kdy dokážeme rovnou vyrobit desku, která je hned potom hratelná. Není to klasický dubplate, ale normální deska, která vydrží totéž, co klasické vinyly z továrny. Díky, že jsi zabrousil na toto téma, protože chci zmínit to, co jsme udělali u naší první kompilace a budeme v tom pokračovat u každého dalšího výběru. A myslím, že jsme jediní z vydavatelství, kdo něco takového dělá. My u těchto digitálních kompilací nabízíme našim fanouškům to, že pokud by chtěli mít něco z ní na vinylu, tak si vyberou dva tracky z tohoto výběru a my jim to vyřežeme jako limitovanej jeden kus na vinyl. Je to samozřejmě pro skalní fanoušky, protože to děláme sami, a celý ten proces vyjde celkem draho. A samozřejmě tím, že tu řezačku máme, tak nabízíme i řezání desek jako takových. Takže pokud někdo chce něco vyřezat, může se nám ozvat. Ale zdůrazním, že jsou to limitovaný počty desek, protože už se nám ozvalo několik labelů s tím, že chtějí třeba sto kusů. Tohle zásadně odmítám a nasměrovávám je k té cestě klasického "pressování", protože i když to trvá delší dobu, tak ta konečná prodejní cena klasických desek je pak mnohem nižší, než kdybychom to řezali my.

A tím, že to vyřezáváte sami, je to určitě i časově náročné a není ve vašich kapacitách to všechno obsáhnout...

Přesně tak, ta řezačka je skvělá věc, ale není na hromadný věci. Padesát kusů je tak max, co se dá zvládnout, to už je takový strop. Aby se to pořádně vyřezalo, tak ty skutečně u toho musíš celou dobu stát, všechno to naposlouchat a tak dále. Řeže se to v reálném času, takže si představ řezat třeba sto kusů tvrdýho HC techna, kdy celou tu desku musíš fakt stokrát poslechnout během toho procesu. To by byla pro mě možná nejlepší cesta, jak se po chvilce dostat do Bohnic. :) Pokud tedy deska trvá 30 minut, tak celé řezání trvá 30 minut, plus musíš počítat i nějaký čas na přípravu celého procesu. Řeže se to tak, aby teplota materiálu byla čtyřicet stupňů, což taky nějaký čas spolkne.

Rád bych se teď vrátil k tvému poslednímu LPčku, které vyšlo před dvěma lety rovněž na Moving Pictures. Nám se tehdy nepodařilo se sejít a popovídat si o něm, ale musím říct, že rozhodně stojí za to! Pověz nám, jak ho hodnotíš takhle zpětně a jak vnímáš ohlasy, jež sklidilo na naší, v porovnání se zahraničím, malé scéně?

Strašně ten čas letí... Nejprve bych rád řekl, že si nemyslím, že je naše scéna malá. Samozřejmě třeba v porovnání s anglickou nebo německou nám ta naše připadat malá může, ale myslím si, že na tak malou zemi, jako je Česká republika, tak zanedbatelná není. Největší problém vidím v tom, že je strašně roztříštěná. Řekl bych až extrémně roztříštěná! Já se na scéně pohybuju prakticky od hodně brzkého začátku a nikdy nebyla tolik roztříštěná, jako je teď. Už vlastně skoro nemůžeme mluvit o nějaké jednotné scéně. Dneska tady máme několik nezávisle na sobě fungujících "scén", které se jen někde trošičku prolínají, ale v podstatě se navzájem nezajímají a ty lidi kolikrát ani o sobě neví. To dřív neexistovalo, všechno bylo víc propojenější... Ale to jsem zase odbočil od původní otázky. Desku mi pochválil třeba Floex nebo Josef Sedloň. Z toho jsem měl asi největší radost, jelikož si obou (nejen hudebně) velmi vážím. Vic ohlasů přišlo ze zahraničí. Taky jsme použili několik DJ promopoolů a tyhle reakce si můžete přečíst na našich stránkách v podsekci releases. To album bylo určený především na taneční parket a největší síla celého alba je u tracků a jejich puštění v ten správný moment v klubu. Ten nejlepší feedback jsem měl v podstatě už rok před vydáním, kdy jsem ty tracky z alba hrál. Třeba na "Termoslu" nebo na "Celeavend" lidi zvedali pokaždý ruce. To byly pro mě ty nejlepší "feedback momenty"!

Kde jako producent a člověk, co se obecně živí hudbou, čerpáš novou inspiraci pro další tvorbu?

Hele, tohle bude znít jako hrozný klišé, ale pro mě osobně je to právě ten život, který žiju, když nedělám hudbu... Já se živím zvukem, ale z padesáti procent mluveným slovem a jeho postprodukcí, kde v podstatě nepřijdu vůbec do kontaktu s hudbou. Samozřejmě dělám i mixing hudby pro jiné producenty, ale snažím se ten čas si rozvrhnout, protože nesnáším mít v něčem úplnej stereotyp. A ze všeho, co zažiju, čerpám pak inspiraci při kreativních momentech. Poslední tři roky si stavím víc profesionální studio. Dřív jsem totiž roky učil produkci jako takovej "bedroom kitchen producer", a už jsem cítil, že se v tom musím posunout a začal si stavět vlastní pořádné studio. Finančně je to sice náročné, jde to teda pomaleji, ale už teď má to studio přijatelnou úroveň. A to je další věc, která mi přináší novou inspiraci. V dobrým prostředí se prostě dobře dělá. :)




V poslední době se roztrhl pytel s hudebními labely, objevilo se jich opravdu velké množství, a label dnes v podstatě může vlastnit každý. Dříve to měli producenti složitější, protože museli svou hudbu protlačit k většímu vydavatelství, aby se dostali do nějakého povědomí. Jaký to podle tebe má vliv na hudební průmysl z globálního hlediska?

S tím přišly dvě věci... Jedna skvělá, a tou je ohromná svoboda a možnosti bez větší finanční náročnosti, s čímž ale zároveň přichází spousta věcí špatných. Extrémní nesoudnost některých lidí, jakou hudbu do světa vypustí. I když to je taky dvousečný! Stejně jako si to myslím já, tak si řada jiných myslí, že i spousta mojí hudby je blbost. Každý to cítění máme někde jinde a za tu dobu už jsem taky pochopil, že není často dobrá a špatná hudba, jak se jednoduše říká, ale hudba, která s tebou nějakým způsobem souzní a resonuje. A to podle toho, na jaké vlně sám jsi... Ale abych se do toho zase nezamotal, tak určitě to přineslo pro mě spoustu skvělý hudby, která by třeba nevznikla, protože by jednoduše ti autoři neměli prachy na to jí dostat ven mezi lidi. Ruku v ruce s tím vyšlo množství hudby, přes kterou se musíme prokousat k těm pro nás osobně dobrým věcem. To subjektivní prohrabávání hudebního balastu začalo být horší a horší.

To s tebou souhlasím! Tohle jsem hodně pocítil v tom digitálním světě, ale vlastně už i u vinylů, protože tak jako tak strávíš ohromné množství času výběrem toho, co chceš hrát nebo poslouchat. A u vinylu ještě máš tu nevýhodu, že kolikrát jsou hned vyprodané a nezbývá ti nic jiného, než čekat na repress.

Podle mě má člověk vždycky hroznou tendenci si přikrášlovat tu minulost. Moc dobře si vzpomínám třeba na rok 1998, kdy jsem strávil v Diskoducku nebo u Aiffela přes tři hodiny, přičemž jsem si vybral jednu desku. Ten balast je zkrátka všude a přesně to závisí na tvých osobních preferencích, ale i dalších faktorech. Zároveň se stávalo, že ty objektivně nejlepší desky byly hned rozebraný mezi kámošema, a když jsi nikoho neznal, tak na tebe nic moc nezbylo. Já si strašně užíval ten nástup digitální doby, kdy najednou bylo všechno dostupný a stačilo pár kliknutí, abys mohl hrát cokoliv. A fakt jsem nečekal, že se ten hlad po vinylový selekci s tím, že člověk tu věc vlastní fyzicky, vrátí v takové míře, jako je tomu dneska. Je prostě skvělý, jak to můžeš všechno kombinovat a těžit z výhod obou těch směrů. Vrátila se tam ta duše a ten drive, což se mi dost líbí!




Tím jsi mě přivedl k dalšímu tématu a tím jsou "vinyl only releasy"... Co si o tomto směru myslí majitel labelu?

Mně se tahle cesta docela líbí, rozhodně nejsem proti tomu! Určitým způsobem tě to tlačí k tomu si to na té desce koupit. Ale je tam pro mě jedna složitá věc. Na druhou stranu je to určitý pocit nesvobody, jakej format pořídíš. Já si často koupím desku a pak i digitální verzi. My jsme to s Tainem v Moving Pictures taky probírali a rozhodli jsme se pro cestu možnosti výběru. Tedy vinyl i digital.

Dostali jsme se ke konci našeho povídání, tak ještě poslední věc... Máš nějaký vzkaz na závěr?

Zůstaňte hlavně zdraví a dávejte na sebe pozor! Teď jsem řešil tolik zdravotních problémů lidí kolem sebe, že to zdraví je prostě fakt to jediný důležitý a úplně to nejcennější. S tím všechno běží a padá, opatrujte se!
Romanův track "Psyma" zazněl i na legendárním festivalu Burning Man, kde jím svůj set odstartovala Oona Dahl.

Naprosto souhlasím! Děkuji ti za rozhovor, Romane a ať se ti daří!

Děkuju a tobě taky, Pavle!


Ptal se Pavel Aeling v srpnu 2021.

foto: archiv

Sledujte také:

Moving Pictures web

Moving Pictures SoundCloud

Moving Pictures Bandcamp

Moving Pictures Instagram